Proč je naprosto nezbytné sdílet zkušenosti?

Sdílení zkušeností pomáhá se spokojeností a integrací (zapojením) zaměstnanců. Je naprosto běžnou praxí při pohovoru, že se uchazeč bojí, jestli nebude obrazně řečeno hozen do vody se slovy „plav“. Naopak, pokud již na pohovoru svého potenciálního zaměstnance ubezpečíte, že sdílení zkušeností je u vás alfa a omega, pak můžete velmi snadno získat nebroušený diamant, který Vám vyroste v naprostou hvězdu. To, že je člověk na vše sám a ani se nemá od koho učit, je i častým důvodem pro odchod z firmy.

Dalším výrazným benefitem, který tímto procesem ve firmě vzniká, je zastupitelnost jednotlivých lidí. Udržení firemního know-how i v případě personálních změn a vznik tzv. kolektivní paměti. Kolektivní paměť znamená, že si udržujeme přehled o tom, co se dělalo, co se povedlo, co se nepovedlo atp. Stejně tak si udržujeme i zvyky, postupy a procesy, které mají zabránit opakování chyb. Známý experiment s opicemi, trsem banánů a sprchou hezky ukazuje, jak si opice vytvořily kolektivní paměť (pokud utrhnu banán, dostanu studenou sprchu). Neznáte-li tento experiment, najdete o něm více zde. Bez této znalosti Vám nebude pár dalších řádků dávat smysl. Oproti opičkám máme tu výhodu, že při předávání znalostí dále, může druhá strana přijít s otázkou „Co když…“. A měla by k tomu být i vybízena a podporována, protože pokud přijde např. s otázkou, co když už je voda dávno odpojena? Pak máme banány bez sprchy a naše kolektivní paměť se alternuje a vyvíjí.